Je toho tolik, co pro sebe můžeme každý den udělat! Nehádat se s hlupáky, zdravě se najíst, vědomě dýchat v přírodě, trochu si zacvičit, někomu zavolat a říct mu něco hezkého. A nebo se na chvíli posadit, malovat si, zpívat, meditovat a nebo jenom číst.

Vítej v inspirativním blogu Tančit Jíst Milovat :)

Udělejte si pohodlí a můžete se pustit do čtení. Ať se vám to líbí :)

1. VDĚČNOST

Vyjádření vděčnosti za to, co máme nás přenese z pocitu marnosti do pocitu spokojenosti. Pokud nejste spokojení, zkuste si vzpomenout, za co jste tady a teď vděční. Co z toho, co máte kolem sebe vám dělá radost? Rodiče, vztahy, sourozenci, pocity z něčeho, ale také oblečení, auto, práci, domov, jídlo, pastelky, květiny na parapetu, teplou vodu, postel a peřiny, obě ruce. Vděčnost za to, že vidíte, slyšíte, mluvíte...prostě cokoli. Někteří to štěstí nemají. Uvědomujete si, jak dobře se máte a co všechno můžete tvořit? Cokoli co máte a uvědomíte si to, vám dá nějaký určitý POCIT. Pokud se někdy necítíte úplně dobře ve svém těle, po psychické, nebo fyzické stránce, zkuste si pro sebe vyslovit alespoň 10 věcí, za které jste vděční. Anebo je řekněte rovnou nahlas. Uvidíte, že se uvolníte...

2. PODĚKOVÁNÍ

Nám dává možnost uvědomit si znovu, že nic není v našem životě automatické. Slovem děkuji, přijímáme zároveň chválu, skutky a věci, které do našeho života vešly. Děkuji je MANTRA uzemnění pro naší momentální přítomnost. Poděkování je zároveň VYSOKÁ úroveň sebepřijetí. Nad kolika "děkuji" od druhých lidí, když nás pochválili, už jsme mávli rukou? Kolikrát jsme druhým na jejich pochavu řekli: "no jó, to je staré, ale to nic, to jsem jenom..." Naučte se děkovat za věci, které vám lidé říkají. Zkuste nepřehlížet lásku. Za každé děkuji od druhých dávejme nazpět upřímné DĚKUJI.

3. STREČING

Není tělo, které by pravidelně nepotřebovalo trochu pohybu. Strečing, dech a uvolnění napětí vnesou do těla energii, která nás posune dál. Nemusíme dřít dvě hodiny denně. Stačí se pro začátek 10 minut protáhnout, uvolnit a prodýchat. Naše tělo, šlachy, klouby i svaly v každodenních rutijních činnostech zakrňují. Vědomé protahování a kontakt s tělem je důležitý pro zdravé tělo. Dýchejte, protahujte se, vydechujte a dělejte ÁÁÁÁÁCH a ÓÓÓÓÓCH a uvolňujte ztuhlost, bolest i bloky a pracujte jemně s pohybem až na hranici jemného napnutí.  Zůstaňte v tělesných pocitech nějakou chvíli a pomalu místo prodýchávejte. Uvolňujte se, třeba v posteli, na koberci, na podložce, na podlaze, převalujte se a hledejte pocit, který je ten nejpříjemnější. Klidně u toho zavřete oči. Od napětí najděte pocit uvolnění.

4. KATARZE

Uvolnění stresu sportem, nebo vhodnou katarzní technikou je v dnešní době NUTNOST. Zkuste někdy, když se necítíte úplně nejlépe 10 minut křičet a bouchat do polštáře. Je to opravdu těžké. Vím, že dokážu být plná strachu a zmatku. Potřebuji to ze sebe dostat ven! A nejednou jsem byla překvapená, kolik síly umí vzít "vnitřní" problém nad tím "fyzickým". Mlátila jsem do polštáře a zjistila jsem, že moje bolest byla úplně jinde! Mé ruce byly slabé na to vyjádřit svou vnitřní bolest ranami pěstí do hromádky látky. Jde o to "odbourat se". Fyzicky i psychicky. Katarze bušení do polštáře nám dovolí překročit stín ega. Vy si sami můžete dát povolení pro uvolnění napětí. Vy sami můžete dát vašemu mozku možnost sebepřijetí v sebelásce. Vše co v sobě držíme, nám zůstává. Jednou jsem cítila neuvěřitelný stres, že se mi až zvedal žaludek. Musela jsem do toho polštáře i kousnout! Chudák polštář :) Hněv a to, co nejsme schopni říct, nebo na co nedokážeme automaticky reagovat přejde do vnitřních výčitek. Buďto těch, které míříme proti sobě a nebo těch, co směřujeme proti ostatním. V lepším případě to odezní, v horším se zacyklíme do opakování toho, co se stalo, nebo nás čeká dořešování. Katarze je možnost, která uvolní cestu a na jejím začátku stojí sebeodpuštění. Je naprosto v pořádku povolit si svoje chyby i pády a nechat z nás odejít to, co už nepotřebujeme a nechat odejít to, co nás zatěžuje. Je přirozené očišťovat se od nashromážděných negací a nechat vše vyjít z mysli pryč. Osobně jsem prožila mnoho situací, kdy jsem odmítala udělat cokoli, protože jsem se naprosto ponořila do nepříjemných pocitů z mnou dané "nezvládnuté" situace. Ale po nějaké době jsem se posunula dál a po odžití určitého "utrpení" jsem se ke katarzi přeci jen dostala. Někdy pomůže čas, někdy akce, každý má svou cestu, jak si může své posuny a zmoudřování v životě připouštět. Je to cesta na celý život...  My víme, že není možné být dokonalý člověk. Přes to, nám je dokonalost podsouvána ze všech stran. Čím více katarze, tím více víme, kdo jsme. Čím více jsme ochotni připustit, že je možné, že se nám něco taky nepovede, nebo to nedopadne, tím lépe jsme na svůj život připravení.

5. CVIČENÍ

Pohyb je dar. Pohyb je proces, kdy poznáme své limity a rozproudíme svou tělesnou chemii. Žádné pilulky světa nám nedají tolik uvolnění a radosti, jako je pohyb.

6. JÍDLO

Jídlo je energie. Tělo je nástroj. Jíst dobře je dar, který si můžeme dát každý den. Pokud zapomenene, nebo nejdeme správným směrem, vždycky to můžeme opravit. Každý den máme šanci na změnu. Jednoduché je sníst jeden pomeranč. Jednoduché je neřešit to pořád. Je jednoduché dát si jídlo. Opravdu, jídlo JE JEDNODUCHÉ. Jen žijeme v době, kdy se o všem hodně mluví, stále se vše řeší a hledá se nejchytřejší způsob stravování aby.....  Kde jsme se ztratili, že se tak bojíme nevyváženosti ve stravě? Jídlo je důležité. Ale taky bychom stále měli používat pocity, co se výběru jídla týká.

7. PITÍ VODY

Voda je zázrak života. Nic jiného se pro nás nehodí. Pijte vodu co nejvíc to jde.

8. MEDITACE

Jak vsedě, tak vleže, tak při jemné práci spouštíme vnitřní proces přemýšlení, nebo plynutí, kdy v tichu vlastního času mluvíme k sobě. A pokud necháme proudit otázky, přijdou i odpovědi. Jak k naší situaci, nebo od našeho těla. Po tréninku sebe práce se můžete zeptat i sami sebe, proč vás bolí koleno, nebo břicho. Pokud tomuto uvěříte, své odpovědi dostanete. Meditace není oddělená od běžného života a nepotřebuje posvátnost. Stejně tak vleže, vsedě, při vědomém dýchání, při uklízení, pletí zahrádky, cvičení, jízdě v tramvaji (když neřídíte :), nebo jakékoli činnosti u které se můžeme zahloubat,  můžete i v aktivním  procesu nechat zklidnit svou mysl. Klidnější praxi meditace můžeme podpořit chvílemi v klidu se zapálenými svíčkami, zapálenou šalvějí, nebo dřevem Palo Santo, osobně napsaným přáním na papíře, vypsanými zátěžemi nitra na papíře a celkovým vnitřním usebráním se.  Duchovní přístup a mystičnost mohou být v podstatě na překážku, pokud očekáváme, že v meditaci uslyšíme létat kolem hlavy ptáčky, andílky, archanděle, uvidíme světla, boha a čekáme na zázrak. Praktický život, uvědomění si sebe a svého klidu je daleko víc, než pochybné semináře falešných "průvodců", kteří za peníze zařizují skrze své energie určité vize a pravdy, které jsou pouze jejich přesvědčením a vy třeba nespoléháte sami na sebe, než jednou narazíte a zůstanete v tom sami. Důvěřujte sobě, že vy víte, co je pro vás nejlepší. Když nevíte, co máte dělat, běžte se projít, nebo plavat, malujte, zpívejte. Něco dělejte...snažte si na věc udělat vlastní názor. 

9. ČISTOTA

Mysl i srdce nám nabízí mnoho variant udržení se v určitém pocitu. Vybíráme si myšlenky, slova, význam, obsah. Je na nás, jakou silou a v jaké míře necháme svou čistotu promlouvat. Každý vidí svou variantu světa. Je na každém z nás, jak vidí svůj svět a co je pro něj ve významu čistota obsaženo. Nikomu nenutíme to naše a od druhých si bereme jen to, co nám vyhovuje. I to máme právo dle okolností změnit. Všechno se mění. Máme šanci a právo být šťastní v toku života na Zemi. V dnešní době je čistota velmi silné téma a mnoho lidí už není schopno vnímat, co vlastně čistota znamená. Jako lidstvo, jsme přešli příliš daleko v tom, co je přijatelné a tváříme se, že je vhodné dávat prostor všemu, co je, co už existuje, ať je to porno, silikon, lživé masky manipulací, válka, styling, konzum, síla médií a televize. Ale není to tak. Čistota je jen jedna, stejně tak jako pravda, láska, mír, svoboda, upřímnost, štědrost, neubližování, věrnost. Čím méně čistá duše v životě je, tím méně jsme v napojení na planetu Zemi. Můžeme snít o čistotě ve smogem začouzeném městě, můžeme hojně rozdávat lajky těm, co vydělávají a zdraví nás už jen z pláže a tvrdí vám, že tam můžete bát taky. V dnešní době můžeme věřit čemukoli. Ano, můžeme být na pláži, ale určitě tam nemůžeme být úplně všichni. Je důležité být nad věcí a zůstávat v realitě. Čistota doopravdy sluší všem. Ale ne každý jí vidí a nutně tady a teď k životu potřebuje. Čistota není slabikář a Ema co mele maso. My sami musíme umlít ten balast co je nám podsouván a z něj utkat čistotu. Přetransformovávat sebe a svět do vyšších vibrací je úkol, který tu máme. Držet se světla. Kdo chce, přidá se. Kdo nechce, může dělat to, co uzná za vhodné. V životním poslání je nyní čas uvědomovat si, jak svou prací, životem a aktivitami ovlivňuji planetu Zemi. Už je čas si položit otázku: "škodím svým denním konáním tímto, nebo prospívám?" Je pro mne důležité mluvit o jednotě, ale mám problém druhého pohladit, pochválit, nebo dokonce uvidět. Z nitra svého srdce mnoho lidí navibrovává své srdce do pocitů dokonalosti. Jenže my jsme lidé a nutně potřebujeme jednotné praxe, abychom lásku, čistotu a radost dokázali ne studovat, ale ŽÍT.

10. RITUÁLY

Tvoříme si chvíle zázraků. S jídlem, s partnerem, sami, s hudbou, plány a seznamem přání a tužeb. Když necháme vědomě působit sváteční okamžik do oslavy života, můžeme do našich životů pozvat rituál každé ráno, každý večer, každý boží den.  Kdykoli cítíme, že máme co oslavovat, oslavujme to. Jak? No přeci ÚSMĚVEM. Sami nebo s blízkými. Život, je umění možného. Rituál může být cokoli, co chceme aby byl...

11. ODPUŠTĚNÍ

Bez odpuštění se nepohneme z místa. Odpustit můžeme nejprve sobě, ale také všem, se kterými jsme co kdy měli do činění a oni v nás něco zanechali. My jsme se rozhodli si to ponechat, a pokud už to nechceme a nepotřebujeme, můžeme to také pustit. A můžeme jít... svobodně, s láskou, za štěstím... Je to to nejtěžší. Když nám někdo ublíží, nedělejme si iluze o tom, že je jednoduché ucítit lásku k tomuto člověku. Ale čas nám pomůže nechat toho člověka být.  S přáním toho nejlepšího... a co nejdále od nás, pokud je to pro nás. Tolerance a existence zranění v praxi nemusí být nutně to, že se snažíme dotyčného za každou cenu obejmout a políbit. Nemusíme pochopit lhaní, apatii, lhostejnost. My máme pouze uchopit a pochopit to, co bylo naše v situaci s tímto člověkem. My máme věřit vnitřnímu nastavení a svým hodnotám.  A s hlavou vztyčenou máme umět říct upřímné děkuji a nashledanou, tohle není pro mě. Někdy s druhými lidmi nemáme prostor a proto je důležité tyto věci ukončit v sobě. Je důležité říct svému mozku: "už se tím nezabývej". Je dobré nechat si dostatek času, protože někdy je bolest opravdu paralizující a nejde nám to hned. Někdy to může trvat, dny, týdny, měsíce, ale někdy i roky, než pochopíme, jakou lekci jsme dostali a dostáli jsme se ke svému DĚKUJI... Zmizelé vztahy a přátelství přes všechny pokusy někdy stejně zaniknou. Každý je ve své fázi života a ve svém hájení. Buďto se někdy cesty znovu protknou a nebo ne. Někdo si doopravdy nezaslouží, aby s vámi byl. Pokud nechcete žít ve falši, maskách, lhaní a trávení času s někým, kdo si neustále jen stěžuje, buďte rádi za svou, byť třeba někdy smutnou samotu. Odpustit a opustit patří k procesu života a dá vám to skutečnou sílu. Sílu být sami sebou.

P.S. Někdy si myslíme, co vše jsme nezažili, co vše už nevíme a pak přijde nová situace, jeden člověk a stavíme náš hrad znovu. Spadl jako domeček z karet. Udržení klidné mysli a neustálého vyzařování pokory, lásky, klidu a míru je jako život jogína. není to koketování o lásce, jednotě a víře. Víra je FATÁLNÍ věc našeho života. Čemu uvěříme, to budeme sklízet. Pokud o tomto přemýšlíte, už jste ve vysokém stupni mistrovství... Nezapomínejme na to, že nikdy nemůžeme vědět všechno. Jsme lidé a máme právo na omyly, chyby i vítězství. Někdy se přihodí věci, kterých bychom se nikdy v životě nenadáli. A to z miliardy různých úhlů pohledu... a nikdy není dobré podceňovat myšlenky, náš mozek a naše nastavení. To my tvoříme od sebe a obloukem zpět k sobě. Je to těžká cesta, ale ty příchutě života za to stojí.

Děkuji, že jste dočetli až sem a přeji vám krásou, radostí, klidem a mírem požehnaný život přátelé.

Přeji krásné dny,

Vaše Martina